Ruská dlouhostsrá kočka Picture

English Czech Dutch German Swedish

[Přeložila Daniela Hypšová, www.nchk.estranky.cz]

Russian Longhair

Nahoře je portrét kočky, kterou jsem dostal před mnoha lety a jejíž rodiče pocházeli z Ruska, ale z jaké jeho části jsem nikdy nezjistil. Lišila se od Angory a Perské kočky v mnoha ohledech. Byla větší v těle a měla kratší nohy. Hříva byla mohutná, dlouhá a hustá a huňatější textury s hrubými chlupy, barva byla tmavá tabby, ačkoliv kresba nebyla nápadně černá, ani jasná a výrazná, základní barva byla nedostatečná v hloubce a bohatosti, jakou vykazují Peršani a měla poněkud matný vzhled. Oči byly velké a nápadné, jasně oranžové, s lehkým odstínem zelené, uši velké, s malými štětičkami srsti, plné v délce, hustě osrstěné, končetiny robustní a krátké, ocas velmi odlišný, jelikož byl krátký, velmi huňatý a hustě pokrytý chlupy stejné délky od kořene až ke špičce, a podobnější tvarem anglické divoké kočce.

Její pohyb nebyl tak mrštný jako u ostatních koček, ani se nijak zvlášť nezajímala o teplo, neboť byla ráda venku i v nejchladnějším počasí. Dalším charakteristickým znakem bylo, že se zdálo, jako by ji pramálo zajímalo pozorování ptáků, aby si je ulovila a její zvyky také nebyly takové jako u krátkosrstých koček, které byly jejími společnicemi. Nebyla oddána žádné osobě, jako tomu bylo u některých jiných koček, ale překvapivě měla zvláštní zálibu pro jednu z mých krátkosrstých, stříbřitě šedých tabby, ty dvě se objevovaly vždy spolu. Před ohněm seděly bok po boku. Pokud jedna odešla z místnosti, druhá ji následovala. Spolu byly na zahradní pěšince a v noci spaly ve stejné krabici, pily mléko ze stejného podšálku a jedly ze stejného talíře a popravdě, zdálo se, že prostě existují jedna pro druhou. Ze své zkušenosti jsem nikdy nepoznal oddanější pár.

Odchoval jsem pouze jedno kotě po Ruské a bylo potomkem krátkosrsté stříbřité tabby. Bylo černo bílé a podobalo se Ruské v mnoha ohledech, mělo huňatou srst , jakoby hřívu a krátký, velmi chundelatý ocas. Zdálo se, že stejně jako jeho otec má raději k jídlu zvířata, než ptáky a ačkoliv bylo velmi malé, bez jakýchkoliv rozpaků napadlo a zabilo dospělou krysu.

Harrison Weir

Viděl jsem několik Ruských koček, ale nikdy jindy, než při této příležitosti, jsem měl možnost porovnat jejich zvyky a způsob života s kočkami jiného druhu, ani jsem neviděl žádnou jinou kromě těch s tabby zbarvením a většina z nich byla tmavě hnědá. Jsem si zcela vědom, že mnoho křížených koček se prodává jako Ruské, Angory a Perské, ať už se jedná o křížení již mezi těmito plemeny nebo s krátkosrstými kočkami, a některé z nich si samozřejmě ve velkém stupni udržují charakteristické rysy každého plemene. Ale pro cvičené oko je zde většinou- neříkám vždy- nějaký rozdíl, díky níž může být určité plemeno jasně definováno. Když jsou uděleny ceny, jak je tomu dokonce i na našich největších výstavách, v očích rozhodčího samozřejmě neexistuje žádná odchylka pokud jde o plemeno. Vybírá, jak mu velí povinnost, tu nejlepší dlouhosrstou kočku ve všech ohledech, délku srsti, barvu, texturu a výstavní kondici, to je co vzbuzuje jeho pozornost nejdříve. Ale kdyby to bylo tak, že by se dávala cena nejlepší Angoře, Peršance, Ruské atd., úkol by to ztížilo, neboť jsem viděl některé kočky pocházející z 1. generací outcrossu, které byly obdařeny všemi, nebo téměř všemi charakteristikami nezbytnými pro Angory, Peršany nebo Ruské, zatímco ostatní takto chované byly velmi nedostatečné, možná připomínající připáření Angory pouze ocasem a nepatrným a malým límcem. Zároveň se musí zmínit, že i když čas od času tak mohou být někteří jedinci chováni, nemá valný smysl koupit si takové zvíře a použít ho pro chovné účely, neboť potomstvo bude nejpravděpodobněji připomínat původní typ- to znamená po několika generacích, i když bylo spářeno s čistokrevným plemenem, budou pravděpodobně mít malé vrhy dosti "krátkosrstého" potomstva. Znám to u králíků, kteří po chovu krátkosrstých variet po nějakou dobu, se náhle vrátí k vrhu "dlouhosrstých", ale nekonal jsem takové pokusy s kočkami. Zároveň mohu prohlásit, že mám málo, nebo žádné pochybnosti, že tak by to bylo i zde, z toho důvodu bych nabádal všechny, kdo mají rádi kočky - nebo jakákoliv jiná zvířata-jakéhokoliv určitého plemene, aby nepoužívali k chovu, pokud je to možné žádná jiná zvířata, než ta nejčistších rodokmenů, a toto ušetří mnohá zklamání, která jinak mohou následovat. Ale odbočil jsem, a tak zpět z mému tématu- Ruské dlouhosrsté kočce. Vědomě říkám "dlouhosrsté kočce", neboť jsem později choval jiné kočky pocházející z Ruska, které byly krátkosrsté a plných barev, ale žádnou z nich jsem až dosud neviděl v tabby zbarvení. To je velmi výjimečné, protože všechny ty dlouhosrsté byly brow tabby, s jednou nebo dvěma výjimkami, které byly černé. Je prostě možné, že (ty černé) byly potomky tabby nebo šedých rodičů, jak je to známo u divokého králíka, že měl černé potomstvo. Viděl jsem černého králíka prokvetlého šedou na Jižní Pahorkatině.

Nepamatuji se, že bych viděl bílou Ruskou "dlouhosrstou" a cítil bych se velmi zavázán komukoliv z mých čtenářů, kteří by mě mohli zásobovat dalšími informacemi k tomto tématu, nebo o jakýchkoliv souvislostech s různými plemeny koček, kočičím životě a zvycích. Jsem si zcela vědom, že žádné dvě kočky nejsou přesně jedna jako druhá ve svém tvaru, barvě, pohybu nebo zvycích, ale to, čemu jsem věnoval hodně studia a pozornosti a k čemu si přeji dospět, jsou široké existující přírodní rozdíly různých variet. Byl bych vděčný za jakoukoliv informaci.