Zdravotní programy: o čem to všechno je? Picture

English Czech German Danish Italian French Dutch Norwegian Swedish Taiwanese

[Přeložila Daniela Hypšová, www.nchk.estranky.cz]

Od Ulrika Olsson

Zdravotní programy: o čem to všechno je?

Vĕtšina chovatelů pracuje více či ménĕ aktivnĕji, aby zlepšili zdraví koček, které chovají. Ani zdaleka však nevĕdí, co vlastnĕ je zdravotní program je a jak by mĕl být vytvořen aby dal nejlepší možné výsledky. Ačkoliv genetici vypracovali studie týkající se toho, jak by mĕl být zdravotní program vytvořen, aby dal nejlepší výsledky, tato informace naneštĕstí nedojde k celé mezinárodní chovatelské komunitĕ a mnoho chovatelů stále zakládá svou zdravotní práci na dohadech a svých vlastních předpokladech o tom, co by mĕlo fungovat, aby se snížila frekvence choroby.

Tento článek bude alespoň trochu informovat o tom, co je zdravotní program, jak by mĕl být vytvořen a proč.

Co je a co není zdravotní program

Zdravotní program je organizovaná možnost společné práce chovatelů na zlepšení genetického zdraví plemene s ním pracují.

Bĕžné nesprávné interpretace:

  • Zdravotní program není pouze testování vaší kočky pro vaši potřebu a informování kupců koťat.
  • Zdravotní program není výzkumný projekt, aby vĕdci vyřešili problémy chovatelů.

Zdravotní program v sobĕ často spojuje jak testování každé jednotlivé kočky a určitý výzkum provádĕný genetiky nebo veterináři. Hlavním zámĕrem je však aktivnĕ zlepšit zdraví koček - ne pouze zjistit vĕci týkající se choroby nebo defektu. Výsledkem by nakonec mĕlo být snížení frekvence choroby jak je ukázáno u potvrzených faktů - ne vĕdecká zpráva (může však být dalším z produktů) nebo domnĕnka, že kočky jsou nyní pravdĕpodobnĕ zdravĕjší.

Proč pracovat společnĕ?

Abychom my sami mĕli dlouhodobý chovný program, potřebujete mít jako absolutní minimum přibližnĕ 35 samců a 100 samic pro chov v každé generaci, jinak budou mít vaše kočky problémy vyplývající z dlouhého období inbreedingu. Je zbytečné říkat, že tolik koček je prostĕ příliš mnoho pro jednoho chovatele! Znamená to, že potřebujeme pracovat společnĕ, více nebo ménĕ úzce. Vaše chovné programy totiž závisí na tom, co ostatní chovatelé dĕlají se svým chovem, protože dříve nebo pozdĕji všichni musíme kupovat kočky nebo jet na krytí k jiným chovatelům, kteří si kupují kočky nebo kryjí u ještĕ jiných chovatelů atd. Ať se nám to líbí nebo ne, jsme v tom spolu!

Naneštĕstí silné soustředĕní na výstavy a vítĕze výstav u milovníků koček nepodporuje spolupráci,ale spíše podporuje protiklad. Soutĕživost mezi chovateli stejného plemene. Je to problém, proti nĕmuž bychom mĕli společnĕ pracovat pro prospĕch koček, které všichni milujeme. Potřebujeme se zamĕřit ménĕ na výstavy, ale více na kočky samotné, zvířecí společníky, chlupaté členy rodiny.

Kdy začít zdravotní program?

Je důležité nezačínat zdravotní program pro malé problémy, ale pouze pro hlavní problémy v plemeni.Například vytvoření zdravotního programu pro defekt nebo nĕco co kočku žádným způsobem neohrožuje je ponĕkud "přehnané". Nebo jestliže se genetická choroba projeví pouze u nĕkolika koček - ačkoliv je vážná - stále ještĕ může být lepší řešit problém i nĕkolika málo postižených koček a jejich příbuzných, než zapojit každou kočku v plemeni do velkého zdravotního programu. Může se stát, že tak chovatelé ztratí ze zřetele mnohem vážnĕjší a /nebo bĕžnĕjší zdravotní problémy plemene.

Jak vytvořit zdravotní program?

Nĕkteří švédští genetici, částečnĕ pracující pro Swedish Kennel Club a částečnĕ pracující pro Zemĕdĕlskou univerzitu, pracují po desetiletí se zdravotními programy pro psy. V tomto procesu také studují různé zdravotní programy v jiných zemích. Na konci se dozvĕdĕli trochu více o tom, jaké složky zdravotních programů dávají dobré výsledky a jaké naopak nefungují nebo dokonce znehodnocují výsledky. Zde jsou nĕkteré z výsledků jejich studií a zkušeností:

  • Informace.
    Nĕkdy, když jsou lidé nedočkaví, aby jednali ve prospĕch zdraví koček, chtĕjí rychle vytvořit přísná pravidla týkající se toho, co chovatelé musí udĕlat. Zkušenosti ukazují, že toto není nejlepší způsob jak zlepšit zdraví našich koček. Místo toho by mĕl být dobrý zdravotní program založen na informacích a vzdĕlávání. Jistĕ, že to zabere více času a úsilí, než jen vytvořit pravidla, ale je to nejlepší způsob, jak získat výsledky.
  • Bezpečná identita.
    Ve zdravotním programu by mĕlo být pamatováno na zabezpečení identity zúčastnĕných koček, tj. kočky by mĕly mít mikročip nebo tetování a toto by mĕlo být ovĕřeno a zaznamenáno veterinárním lékařem na testovacím formuláři. Nejočividnĕjším důvodem takového opatření je zamezit podvádĕní. Podvádĕní se naneštĕstí objevuje, i když není až tak bĕžné. Nemusí se jednat o velký počet podvádĕjících chovatelů, avšak díky nim může být celý zdravotní program zpochybňován ostatními chovateli. Jak víme, kdo podvádí a kdo ne? Můžeme vĕřit tomuto výsledku? A onomu výsledku? Na konci nikdo nemá důvĕru ve zdravotní program. Z tohoto důvodu musí být zabezpečena identita koček ve zdravotním programu.
  • Otevřené registry.
    Výsledky registrované ve zdravotním programu by mĕly být přístupné všem. Toto je vĕc, se kterou má naneštĕstí občas pár chovatelů problém, avšak je důležitá.

    Mnoho chovatelů si myslí, že je dostatečné, když budou informovat ty, kteří to potřebují vĕdĕt, což znamená majitele blízce příbuzných zvířat postižených koček. Zní to rozumnĕ, ale skutečností je, že mnohem více chovatelů, než jen ti, kteří mají blízké příbuzné, bude profitovat z toho, že budou vĕdĕt jak o dobrých, tak špatných výsledcích. Pravdĕpodobnĕ byste rádi vĕdĕli, zdali ne pouze rodiče, prarodiče a přímí potomci mají dobré nebo špatné výsledky, ale také byste chtĕli vĕdĕt, jestli strýcové a tety jsou v pořádku, jestli synovci a neteře jsou v pořádku, jestli praotcova sestra je v pořádku atd. Ne že jeden jediný výsledek vzdáleného příbuzného by znamenal markantní rozdíl, ale mnoho takových kousků složených dohromady dává kompletnĕjší obraz rizika a úspĕchu vaší kočce.

    Bylo by časovĕ velmi náročné vysledovat zdravotní informace všech tĕchto více nebo ménĕ vzdálených příbuzných. Museli byste také počítat s tím, že každý takový majitel vám řekne pravdu. Vĕtšina ano, ale možná, že ne všichni. A pokud to tak je, jak víte, kdo vám říká pravdu a kdo ne? Nĕkteří chovatelé možná budou na vás rozzlobení, což vás může odstrašit od dalšího dotazování.

    Genetici usoudili, že toto je jeden z hlavních důvodů nutnosti otevření zdravotních registrů, abychom byli úspĕšní.

    Chovatelé se často obávají, že otevřené registry budou zvyšovat zlé pomluvy o nich a jejich kočkách a kočkách dalších chovatelů. Toto se však obvykle nestává. Naopak, když jsou nelítostná fakta zpřístupnĕna všem, pomluvy, které se jich týkají, již nikoho nezajímají.

Registrace jak dobrých, tak špatných výsledků

Registrace zdravotního programu by mĕla obsahovat jak špatné, tak dobré výsledky. Bĕžnĕ se ve veřejných seznamech uvádĕjí pouze dobré výsledky, Lidé si mohou myslet, že je to to, co potřebujeme znát, ty, kteří nejsou v pořádku prostĕ majitelé nechali vykastrovat tedy to nemusíme vĕdĕt, protože s tím stejnĕ nemůžeme nic udĕlat.

Ale toto není úplnĕ správné. Potřebujeme to znát.

Potřebujeme to vĕdĕt, abychom lépe porovnali riziko příbuzných postižených koček. Výsledek a situace koček není vždy jasná, abychom vyřkli "dobrá" nebo "špatná". Existují hraniční výsledky a existují kočky, které samy o sobĕ mají dobré výsledky, ale s nĕkolika vážnĕ postiženými příbuznými to stále může být riskantní v závislosti na povaze konkrétní choroby. Jestliže, například hovoříme o progresivní chorobĕ, která se neprojeví při narození, první příznaky choroby se mohou ukázat, když už je kočka starší. Nebo pokud se jedná o recesivní chorobu, kočka může být v pořádku, ale přesto může předávat chorobu svému potomstvu. Abychom získali úplný obrázek rizika kočky, potřebujeme znát také špatné výsledky u příbuzných.

Dalším důvodem proč potřebujeme dostat dobré i špatné výsledky je to, že potřebujeme být schopni vypočítat frekvenci postižených koček. Potřebujeme znát frekvenci postižených koček ze dvou důvodů:

  • Abychom vĕdĕli, jestli náš zdravotní program dává požadovaný výsledek.

    Není tomu vždy tak, dokonce i když si myslíme, že by mĕl. Pokud nesledujeme frekvence, můžeme utratit mnoho a mnoho za testování a selekci a nezískáme tím nic. Tyto peníze potom jistĕ mohly být použity jiným způsobem!

    Když však sledujeme frekvence a vidíme, že nedostáváme efekt, o kterém si myslíme, že bychom jej mĕli získat, potom můžeme analyzovat proč to nefunguje, upravit zdravotní program a podívat se, zdali bude fungovat po tĕchto úpravách.
  • Abychom vĕdĕli, jak silnĕ můžeme selektovat bez poškození genpoolu.

    Vezmĕme si extrémní případ, když je 5% plemene postiženo chorobou a 2% hraničních případů, potom byste si mohli vybrat, že nebudete chovat na hraničních kočkách. Na druhou stranu, když 50% jsou postižení a 20% jsou hraniční případy, potom definitivnĕ musíte uvážit použití hraničních koček v chovu!

    Jistĕ, že chov s hraničními kočkami bude zvyšovat riziko získání postiženého potomstva v porovnání s tím, když budete chovat pouze na kočkách, které byly testovány normálnĕ, ale pokud budete selektovat příliš silnĕ a tím poškodíte genpool, berete na sebe ve skutečnosti vĕtší riziko, než předtím. Nĕkdy je tĕžké, aby to chovatelé akceptovali. Rizika chovu s hraničními kočkami, nebo jinými vysoce riskantními kočkami jsou velmi zřejmá, zatímco riziko poškození genpoolu je mnohem ménĕ zřetelné. Skutečnĕ to poškodí genpool? Co se potom stane? Bude to skutečnĕ tak špatné? Avšak skutečnost, že problematika genpoolu je ménĕ zřetelná neznamená, že riziko je ménĕ reálné. Existují příklady příliš ambiciózních zdravotních programů, které určitĕ rychle zredukovaly chorobu, proti níž byla zamířeny, ale díky ztrátĕ genetické variability v genpoolu potom místo toho získali v plemeni nĕkteré další, horší problémy! A to není dobré!

    Takže riziko příliš tvrdé selekce je velmi reálné a musí tedy být bráno velmi vážnĕ! Nemĕli bychom vyřadit více, jak přibližnĕ 30% koček z našich chovných programů v jedné generaci pouze pro jednu určitou genetickou chorobu. A potom samozřejmĕ potřebujeme vĕdĕt, kolik procent koček má chorobu!

    Abychom získali správné, nebo alespoň přimĕřenĕ správné informace o frekvenci postižených koček, potřebujeme také prozkoumat způsob, jak získat výsledky testů koček přímo od veterinářů, kteří testy provádĕjí . Pokud se budeme spoléhat pouze na chovatele samotné, že zašlou výsledky testů, obvykle dostáváme mnohem více dobrých výsledků, než tĕch špatných. Je určitĕ zábavnĕjší sdílet dobré zprávy, než ty špatné! Takže, když chovatel dostane neočekávanĕ špatný výsledek on/ona může být tak šokován a smutný, že on/ona prostĕ zapomene zaslat kopii výsledku registru zdravotního programu.

Podobné hodnocení bez ohledu na to, kterého veterináře požádáte o radu

Pro mnoho typů zdravotních testů je od veterináře vyžadován jistý stupeň subjektivního hodnocení. To znamená, že jeden veterinář by mohl posoudit nálezy přísnĕji než by to udĕlal jiný. Pokud jsou tyto rozdíly významnĕjší, bude to problém pro zdravotní program.

Jedním z možných způsobů, jak redukovat tyto rozdíly je, může-li stejný veterinář porovnat všechny testy. Pokud veterinář cestuje, aby provedl testy, možná on/ona může provést všechny testy pro zdravotní program? Nebo, pokud se dĕlá rentgenový snímek, možná by mohl být zaslán jednomu a tomu samému veterináři pro porovnání pro zdravotní program?

Pokud není rozumné mít stejného veterináře , aby porovnal všechny testy, můžeme se místo toho pokusit vytvořit tak precizní smĕrnice jak je to možné uvnitř skupiny zúčastnĕných veterinářů. Tímto způsobem, se spoluprací všech veterinářů, by také mohly být sníženy rozdíly. Avšak nemůžeme očekávat, že toto bude vyřešeno za jeden nebo dva týdny! Je to práce na dlouhé časové období. Potřebujeme tomu dát určitý čas a nemůžeme okamžitĕ očekávat 100% stejné hodnocení.

Navzájem se podporovat

A na závĕr, pracujeme-li se zdravotním programem, všechno bude fungovat mnohem plynuleji - a také to bude ohleduplnĕjší- pokud se pokusíme být chápavĕjší k sobĕ navzájem. Nešťastný kolega , který dostane špatné výsledky, jakoby naschvál, když dĕlá stejnou práci jako všichni ostatní pro prospĕch zdraví plemene, za to nemůže být obviňován! Místo toho by on/ona mĕli mít vaši podporu. Dokonce i když jsou nĕkteří chovatelé, kteří vás nepodporují, mĕli byste podporovat své kolegy chovatele. Je možné, že časem vy a další jako vy dokážete zmĕnit celkový postoj v zájmovém chovu koček a přispĕjete k tomu, že se chovatelé stanou znovu ochotnĕjšími ke spolupráci? Musíme nĕjak začít, abychom to uskutečnili. A nejlepší způsob, jak začít je vždy od sebe samých.